VÍTEJTE NA STRÁNKÁCH OSVĚTLUJÍCÍCH SKUTEČNÉ DOPADY OHŇOSTROJŮ NEJEN NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.

Ohňostrojaři nejsou vidět, málokdo zná jejich práci a přesto svým uměním okouzlují miliony diváků všech generací. Nyní nastal čas, vystoupit ze stínu a uvést vše na pravou míru, ukázat jaký mají ohňostroje skutečně vliv na náš život a vyvrátit fámy, které se medii a prostřednictvím některých aktivistů  šíří.

AKTUÁLNĚ

Velký dotazník ohledně ohňostrojů

Pomozte nám vyplněním dotazníku zmapovat situaci ČR. Jak vnímáte ohňostroje a jak na ně reagují Vaši zvířecí parťáci?  Kolik lidí se chodí dívat na ohňostroje, kolik zvířat se skutečně bojí?

Vyplnit dotazník

Zde může být Váš ohňostroj

Chcete propagovat svůj ohňostroj? Umístíme ho sem, aby se lidé mohli svobodně vyjádřit zda ohňostroj chtějí, nebo ne.

Ohňostroje a životní prostředí

Ohňostroje a jejich vliv na životní prostředí byl mnohokrát zkoumán. Na světě existují místa, kde se každý rok konají velké ohňostrůjné přehlídky, na těchto místech shoří několik desítek tun pyrotechnických složí každý rok. Přesto v této oblasti stále žijí vodní ptáci, ryb je dostatek a rostlinstvo kvete jako všude jinde. Masivní odpalování pyrotechniky nemá dokonce vliv ani na mikroorganismy, což je první článek v živočišné pyramidě. Ze dna sedimentu nebyl izolován jediný reziduální kontaminant. 

Pojďme se podívat, jaký má ohňostroj vliv na kvalitu ovzduší. V poslední době se rozmohlo sledování suspendovaných částic PM10,2,5,1.. Zjednodušeně řečeno prach. V tomto ohledu nemá vůbec cenu řešit, kolik prachu (kouře) ohňostroj vyprodukuje. Je to tak krátkodobý efekt, že nemá vliv na kvalitu ovzduší, ani lidské zdraví. Brousili jste někdy doma dřevěnou poličku bez roušky? V tu chvíli mnohonásobně překročíte limit a např. dubový prach je potvrzený karcinogen. Přesto se nikdo z nás nebojí, že by kvůli broušení 1 poličky dostal rakovinu. Aby měly PM částice vliv na ovzduší a kvalitu zdraví musí v ovzduší přetrvávat dlouho. Např. při smogu, nebo zvýšené prašnosti v okolí staveb. Tam skutečně jistá nebezpečí hrozí. Co se týká složení látek vznikajících při hoření, jde o nerozpustné sloučeniny, bez vlivu na životní prostředí. Spalování střelného prachu je totiž mnohem bezpečnější než spalování např. organického materiálu, pohonných hmot atd. Co nás opravdu zajímá a může být zdraví škodlivé je produkce Nox a SO2. Těch ohňostroje produkují minimum a měřením bylo prokázáno, že mnohem více znečistí ovzduší návštěvníci, kteří přijedou ohňostroj sledovat autem. (studie k dispozici na konci stránky). Ve městech jsou tyto hladiny zas nejvyšší při dopravní špičce. Toto platí dokonce i na Silvestra! (viz. poslední graf ve studii pod článkem) Ještě nutno podotknout fakt, že těžký průmysl může za acidifikaci ovzduší, ohňostroje jsou největším donorem některých prvků jako je draslík do ovzduší a např. v USA bylo změřeno, že pomáhají zmírňovat kyselost ovzduší až o 20%.

Pokud dáme do kontrastu ohňostroj a posezení u ohně, takový táborák je několikasetnásobně rizikovější. Nejenže inhalujeme velké množství kouře, takže budou vysoké koncentrace prachových částic, ale i polycyklických aromatických uhlovodíků. Jmenovat můžeme např. levoglukosan, beta-sitosterol, reten, pimantren atd. U táboráku sedíme obvykle několik hodin a to nemluvě o grilování či opékání špekáčků.  Pokud toto všechno srovnáme s 10ti minutovým ohňostrojem, je až úsměvné řešit jeho vliv na kvalitu ovzduší.  Jednoznačně můžeme říci, že OHŇOSTROJ NEMÁ NA KVALITU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DLOUHODOBĚ ŽÁDNÝ VLIV.

Pojďme se podívat, jak je to s kvalitou ovzduší

Odpalování laickou veřejností vs profesionální ohňotroj

Nový rok 2019 nabídl jedinečnou možnost srovnat dopady odpalování pyrotechniky – konkrétně srovnat, jaký vliv má odpalování pyrotechniky jednotlivci o silvestrovské noci a odpálení jednoho velkého profesionálního ohňostroje.

Pro účely této případové studie Českého hydrometeorologického ústavu byly použity operativní data ze stanic státní sítě imisního monitoringu a srovnaly půlnoc 2018/2019 a následně hodiny po odpálení novoročního ohňostroje v Praze (1. ledna v 18:00 h). V celé České republice byla 31. prosince přes den velmi dobrá kvalita ovzduší. Stejně tak tomu bylo 1. ledna. Díky tomu bylo možné dobře srovnat případné změny o půlnoci 31.12./1.1. a 1.1. v 18:00.

PM10
Nejprve se podívejme na koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 ze všech automatických stanic v Praze s dostupnými daty – konkrétně se jedná o stanice Suchdol, Riegrovy sady, Libuš, Kobylisy, Vršovice, Smíchov, Stodůlky, Karlín, Vysočany, Průmyslová, Náměstí Republiky, Legerova (hot spot), Břevnov, Chodov, Šrobárova a Řeporyje. Protože je graf mírně nepřehledný, v druhém grafu je vynesen průměr ze všech těchto stanic v Praze. Oba grafy pokrývají období od poledne 31.12.2018 do poledne 2.1.2019.

 Dělení prachových část

  • PM10 – částice menší než 10 μm
  • PM2,5 – částice menší než 2,5 μm
  • PM1 – částice menší než 1 μm

Průměr hodinových koncentrací PM10 (operativní data) na automatických stanicích státní sítě imisního monitoringu v Praze.

Pro suspendované částice frakce PM10 jsou definovány dva imisní limity – jeden pro průměrnou 24h koncentraci, druhý pro průměrnou koncentraci roční. Ten první, tedy pro 24h průměrnou koncentraci, má hodnotu 50 µg/m3.

Byl v Praze na Silvestra překročen imisní limit?

Odpověď zní nikoliv.

Nejvyšší denní průměr 31.12.2018 byl v Praze na stanici Náměstí Republiky, tedy na stanici s absolutně nejvyšším hodinovým maximem PM10 v Praze pro tuto noc. Hodnota 24h průměru byla 49,45 µg/m3, po zaokrouhlení 49,5 či 49 µg/m3. Imisní limit má hodnotu 50 µg/m3 a lze tedy říci, že v Praze imisní limit překročen nebyl, byť krátkodobě v hodinovém průměru byly koncentrace více než pětinásobné.

Závěrem lze říci, jak je z grafu patrné, při profesionálním ohňostroji (nutno uvést, největším ohňostroji, který se v ČR dělá) nedošlo v hodinovém průměru k zvýšení částic PM10. Zvýšení bylo patrné na Silvestra, ale ani tak nebyl překročen imisní limit.

PM2,5
Obecně platí, že čím je částice menší, tím je potenciálně zdravotně nebezpečnější, protože proniká hlouběji do dýchacího systému. Suspendované částice frakce PM2,5 jsou částice o aerodynamickém průměru do 2,5 µm a vznikají převážně spalovacími procesy – tedy právě například v důsledku odpalování pyrotechnických výrobků. Můžeme se tedy podívat, jak to vypadalo s koncentracemi PM2,5 a zároveň na poměr PM2,5/PM10, který nám ukazuje, jaký podíl z částic PM10 (částic s aerodynamickým průměrem do 10 µm) byly jemné částice PM2,5. Protože předpokládáme významný vliv pyrotechniky, lze očekávat, že bude tento poměr relativně vysoký.

Průměr hodinových koncentrací PM2,5 (operativní data) na automatických stanicích státní sítě imisního monitoringu v Praze.

Vidíme opět podobný trend jako u PM10, tedy velký nárůst během silvestrovské půlnoci a žádný vliv novoročního ohňostroje.

Pro částice PM2,5 stanovuje česká legislativa imisní limit pouze pro roční průměr, který má hodnotu 25 µg/m3, od 1.1.2020 bude jeho hodnota 20 µg/m3. Světová zdravotnická organizace doporučuje roční průměrnou koncentraci maximálně 10 µg/m3 a 24h 25 µg/m3. Faktem je, že pro koncentrace suspendovaných částic neexistuje bezpečná spodní hranice. Jakékoliv snížení je tedy žádoucí, byť nulových koncentrací v praxi nelze dosáhnout nikdy, protože nejsou zdroje prachových částic pouze antropogenní (v důsledku lidské činnosti), ale také přírodní (eroze půdy, vulkanická činnost, lesní požáry apod.).

PM1
Tři stanice v Praze kromě PM10 a PM2,5 měří i tzv. submikronovou frakci, tedy částice PM1, s aerodynamickým průměrem do 1 µm. Jedná se o stanice Legerova (hot spot), Šrobárova a Řeporyje. Maximum ve sledovaném období bylo naměřeno na stanici Legerova (84 µg/m3, 0:00-1:00, 1.1.2019), dále Šrobárova (82 µg/m3, 0:00-1:00, 1.1.2019) a na stanici Řeporyje to bylo 48 µg/m3 (22:00-23:00, 31.12.2018). Stanice Legerova a Šrobárova jsou výrazně blíže centru, než stanice Řeporyje a tím lze vysvětlit výrazně nižší maximum v Řeporyjích. Pokud se podíváme na koncentrace 1. ledna po 6:00, kdy už koncentrace zvýšené v důsledku odpalování klesly, pak na stanicích Legerova a Šrobárova do konce sledovaného období 2.1.2019 12:00 již nepřekročily v hodinovém průměru 10 µg/m3. Na stanici Řeporyje bylo maximum od 1.1.2019 6:00 do 2.1.2019 12:00 v hodinovém průměru 15 µg/m3. Novoroční ohňostroj tedy neměl žádný vliv na koncentrace PM1.

NOx
Hlavním zdrojem oxidů dusíku je silniční doprava. Na zvýšení koncentrací se však v menší míře může podílet i odpalování pyrotechnických efektů. Podívali jsme se proto, zda je možné pozorovat nějaký trend o silvestrovské půlnoci, či během odpálení ohňostroje na Nový rok večer. Data jsou z automatických stanic Riegrovy sady, Libuš, Kobylisy, Smíchov, Legerova (hot spot), Karlín, Vysočany, Průmyslová, Náměstí Republiky, Břevnov, Chodov, Šrobárova a Řeporyje.

Průměr hodinových koncentrací NOx (operativní data) na automatických stanicích státní sítě imisního monitoringu v Praze.

Z grafu vidíme, že nejvyšší průměrná hodinová koncentrace ve sledovaném období byla v odpoledních hodinách 31.12.2018. To odpovídá odpolední dopravní špičce tento pracovní den, vidět lze i krátkodobý nárůst ještě před půlnocí, který pravděpodobně rovněž souvisí s vyšší dopravní intenzitou ten večer, protože od 23 h koncentrace až do rána pouze klesaly. Další nárůst pak je vidět až v ranních hodinách 2.1.2019, což odpovídá ranní špičce tento všední den. Lze tedy konstatovat, že na koncentrace NOx nemělo vliv ani silvestrovské odpalování, ani novoroční ohňostroj.

ZÁVĚR

Z výše uvedených dat je jasné, že vliv jednoho profesionálního ohňostroje na životní prostředí je nulový. Největšími kontaminanty jsou NOx, překvapivě však nedošlo k zvýšení koncentrací NOx a SO2 ani během Silvestra. Mnohem větší zátěž pro ovzduší, jak vyplývá z posledního grafu představuje automobilová doprava, kdy nejvyšší hodnoty odpovídají ranní a odpolední špičce.

Studie a grafy převzaty z webu ČHMÚ Brno. Celá studie včetně dalších grafů a detailnější rozbor celé problematiky zde: 

https://chmibrno.org/blog/2019/01/08/velky-profesionalni-ohnostroj-a-pyrotechnika-odpalovana-jedinci-z-hlediska-kvality-ovzdusi-srovnani/

 

Poškození životního prostředí během ohňostrojů se neprokázalo! 

Magistrát města Brna provedl v uplynulých týdnech v souvislosti s pořádáním akce Brno – město uprostřed Evropy, přehlídky ohňostrojů IGNIS BRUNENSIS, monitoring znečištění ovzduší a sledování stavu rybí populace na Brněnské přehradě. Z výsledků obou šetření vyplývá, že letošní festival IGNIS BRUNENSIS neměl závažný vliv na kvalitu vzduchu, ani nezpůsobil hromadný úhyn ryb.

 

„Vzhledem k častým dotazům občanů, zda ohňostroje na přehradě nepoškozují životní prostředí, jsme nechali provést základní měření. Jejich výsledky ukázaly, že k zásadnímu poškození přírody nedošlo,““ řekl náměstek primátora pro rozvoj Martin Ander.

 Jak vnímáte ohňostroje, jak na ně reagují Vaši zvířecí parťáci?

 Velký dotazník ohledně ohňostrojů!

Pomozte nám vyplněním dotazníku zmapovat situaci ČR. Jak vnímáte ohňostroje a jak na ně reagují Vaši zvířecí parťáci? Cílem této studie je získat skutečný přehled nad situací u nás. Kolik lidí se chodí dívat na ohňostroje, kolik zvířat se skutečně bojí ohňostrojů, není strach spjatý pouze se silvestrem, bojí se více psi nebo kočky? Na tyto a další otázky budeme hledat odpovědí.

 

 

Již od samého počátku lidstva bylo a je používání ohňů a později pyrotechniky využíváno k oslavám různých významných událostí, jako svobodné vyjádření pocitů a emocí člověka. Zákazem používání zábavní pyrotechniky by bylo umlčeno toto kulturní dědictví lidstva.

Share This